Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

25. 2. 2022

Každá věc, ať již movitá či nemovitá, může být ve vlastnictví více osob. V takovém případě hovoříme o spoluvlastnictví. Každý spoluvlastník má právo k celé věci, přičemž jeho právo je omezeno stejným právem ostatních spoluvlastníků. Podíl spoluvlastníka na věci vyjadřuje míru jeho účasti na právech a povinnostech, které ze spoluvlastnictví vyplývají.

Spoluvlastnictví může vzniknout na základě smlouvy, děděním, zánikem společného jmění apod. V této souvislosti si dovolím malou poznámku týkající se rozdílu mezi podílovým spoluvlastnictvím a společným jměním manželů. V případě spoluvlastnictví jste jako podílový spoluvlastník vlastníkem svého podílu, ale v případě společného jmění manželů jsou oba manželé vlastníky celé věci, věc se na podíly nedělí.

Na první pohled se může spoluvlastnictví zdát jako praktické, neboť do společné věci investují všichni společníci, stejně tak se všichni společníci podílejí na správě společné věci. ALE spoluvlastnictví nemusí být vždy bezproblémové a může vést až k takovým konfliktům, které bude třeba řešit za pomoci nestranné třetí osoby či soudu. Je důležité mít na paměti, že o společné věci rozhodují všichni společníci, přičemž hlasy společníků se počítají podle velikosti jejich podílů. Problémy tak nastávají v okamžiku, kdy se spoluvlastníci nemohou dohodnout, jakým způsobem budou společnou věc užívat a jak budou řešit její správu.

Nikdo však nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvávat. Každý ze spoluvlastníků může žádat o své oddělení spoluvlastnictví nebo o zrušení spoluvlastnictví.

Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou spoluvlastníků, která je vždy nejelegantnějším řešením, a to nejen při zrušení spoluvlastnictví. Písemnou formu vyžaduje vždy dohoda o zrušení spoluvlastnictví je-li předmětem spoluvlastnictví nemovitá věc nebo závod. Dohoda musí obsahovat kromě ujednání o zrušení spoluvlastnictví také ujednání o způsobu vypořádání. Spoluvlastníci se mohou vypořádat tak, že se společná věc rozdělí (je-li to možné), společnou věc prodají a výtěžek se rozdělí mezi společníky. Může také nastat situace, že o společnou věc má zájem jen jeden ze společníků, v takovém případě lze vlastnické právo k celé věci převést na tohoto spoluvlastníka, který následně zbylé spoluvlastníky vyplatí vypořádacím podílem.

Výše uvedené však platí pro případ, že spoluvlastníci jsou schopni a ochotni se domluvit. V opačném případě rozhodne o zrušení spoluvlastnictví soud, a to na návrh jednoho ze spoluvlastníků. Soud musí rozhodnout nejen o zrušení spoluvlastnictví, ale i o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Soud o vypořádání spoluvlastnictví rozhoduje v pořadí stanoveném zákonem. Nejprve uvažuje o rozdělení společné věci, a to za předpokladu, že se rozdělením podstatně nesníží její hodnota. Není-li rozdělení dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Pokud by neměl o společnou věc zájem žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

Lze shrnout, že v případě, kdy spoluvlastníci jsou schopni dohodnout se, mohou si podmínky zrušení a vypořádání nastavit při respektování zákonných pravidel tak, aby měli výsledek pod kontrolou, respektive aby byla dohoda uzavřena v zájmu všech.

V případě soudního zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je výsledek vypořádání zcela na úvaze soudu. I když bude podán návrh na zrušení a vypořádaní spoluvlastnictví tak, aby společná věc byla rozdělena, soud může rozhodnout, že věc se přikáže do vlastnictví druhému spoluvlastníkovi. Soud se při konečném rozhodnutí nemusí návrhy spoluvlastníků řídit a spoluvlastnictví může vypořádat zcela dle vlastní úvahy. V takovém případě pak nemusí být spokojen ani jeden ze spoluvlastníků.

Dostali-jste se při řešení zrušení spoluvlastnictví do mrtvého bodu a nevíte si rady, jak dál pokračovat? Neváhejte kontaktovat mou advokátní kancelář a.k.K.B., e-mail: katerina.balatova@ak-kb.cz, kde Vám velmi ráda poskytnu odbornou pomoc.

Tento příspěvek je obecným pojednáním nad danou problematikou, není zamýšlen jako odborný text ani jako právní poradenství. Příspěvek neřeší všechny možné otázky spojené s danou problematikou, je třeba rovněž zohlednit datum, kdy byl příspěvek sepsán, neboť právní úprava se mohla změnit. Pokud potřebujete právní službu či poradenství, obraťte se na advokáta, popřípadě na notáře.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Mgr. Kateřina Boháčová Balatová

advokát

T: + 420 608 515 591
E: katerina.balatova@ak-kb.cz

Evidenční číslo ČAK: 17730
IČO: 06406084
ID datové schránky: xkzubdw

Kancelář:
Americká 152/15
Praha 2 - Vinohrady
120 00