Život na „psí knížku“ a majetková práva

Mezi partnery vzniká během jejich vztahu řada vzájemných práv a povinností. Dokud je vztah harmonický tak ve většině případů partneři nevěnují obsahu těchto práv žádnou pozornost. O to víc zájem vzroste, pokud se vztah rozpadne. V tomto článku se pokusím vysvětlit, jak to s těmi především majetkovými právy u partnerů je (pod pojmem partnerské soužití je v tomto článku myšleno soužití bez uzavření manželství nebo registrovaného partnerství).

10. 10. 2021

Většina věcí, které si pořídíte v partnerském soužití bude ve Vašem výlučném vlastnictví. Bude se jednat o ty věci, které koupíte ze svých peněz. Může se jednat prakticky o cokoli. S takovým majetkem může nakládat každý z partnerů podle svého uvážení. V tomto případě je to tedy snadné. Pokud už dojde na rozchod, zabalíte si i ty věci, které jste si v průběhu partnerského vztahu pořídili. Pro jistotu však doporučuji i od těchto věcí si ponechat doklad o zakoupení, pokud by Vám partner snad nechtěl tyto věci vydat.

Ale, co když v rámci společného života nakoupíte společně například pohovku či pračku, nebo dokonce nové auto. Pokud dojde k nákupu movitých věcí ze společných prostředků, stáváte se spoluvlastníky. Každý z partnerů má na takto zakoupené věci stejný podíl, tedy Karel ½ a Jana ½, ledažeby jste se s partnerem dohodli na jiném poměru podílů. V případě, že dojde k rozchodu mezi partnery, mají partneři nárok na vypořádání spoluvlastnictví. Jednou z variant je dohodou spoluvlastnictví zrušit a finančně se vypořádat. A to rozdělením věci, nebo si věc nechá jeden z nich a druhého vyplatí, nebo mohou věc prodat a peníze si rozdělit. U těchto nemovitých věci stačí formální dohoda, nemusí být písemná, i když to lze jen doporučit.

Ve výše uvedeném odstavci jsem se zabývala věcmi movitými, tedy takovými, které lze bez větších obtíží odnést. Pokud však partneři společné koupili nemovitosti a chtějí se dohodnout, musejí uzavřít takovou dohodu písemně. Dohoda musí obsahovat způsob jejich vypořádání (rozdělení, prodej, výlučné vlastnictví jedno z partnerů a finanční vyrovnání).

Je třeba podotknout, že dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví přijde v úvahy asi opravdu jen u pár šťastlivců. Většinou si jedna strana postaví hlavu a nedá druhé straně nic za darmo. Pokud se tedy partneři nedohodnou, mohou se obrátit na soud, který rozhodne, jak spoluvlastnictví zrušit a expartnery vypořádat.

Jak je to v situaci, kdy jeden z partnerů finančně přispívá druhému partnerovi na splácení hypotéky či opravu nemovitosti, která je ve výlučném vlastnictví druhého partnera? Jistěže, v době zamilovaného poblouznění si každý z nás řekne, „no samozřejmě, že ti budu přispívat na splátku tvé hypotéky, miláčku,“ nebo „to víš, že rekonstrukci kuchyně zaplatíme společně“. Je to jistě velmi milé gesto, ale dělat až se vztah rozpadne.

Byt či dům zůstane partnerovi, který je výlučným vlastníkem. To je bez debat. Ale, co s finančním plněním, které poskytl druhý z partnerů. Někteří si řeknou „já to řešit nebudu, ať se tím třeba udáví“ apod.

Ale pozor! Máte nárok na vydání tzv. bezdůvodného obohacení, čímž jsou míněny investice jednoho partnera do věci ve vlastnictví druhého partnera. I tato situace se dá řešit dohodou, avšak z praxe můžu jen potvrdit, že pokud jde o větší částky, na dohodě se obě strany shodnou velmi zřídka a na řadu tak přijde soud. Na tomto místě je však nutné důrazně upozornit, že rozsah bezdůvodného obohacení není vymezen vynaloženými náklady, nýbrž částkou, o kterou se věc zhodnotila. Tedy, jinými slovy, nezískáte vše, co jste investovali, vždy to bude nižší částka.

A co v případě, kdy jste si půjčili společně na společné bydlení?

Zde je v první řadě nutné se obrátit na banku. Lze se domluvit, že nemovitost si nechá jeden z partnerů, který převezme i hypotéku a druhého tzv. vyplatí. Banka však může říct, ne. Banka, protože je v postavení věřitele a ten musí dát souhlas se změnou v osobě dlužníka, také prověřuje bonitu (schopnost splácet) toho z partnerů, který si chce ponechat nemovitost ve svém vlastnictví a hlavně, který chce převzít hypotéku. Pokud banka změnu na straně dlužníka nepovolí a vy se přeci jen s partnerem dohodnete, že on bude platit hypotéku sám, nemáte ješitě vyhráno. I když uzavřete písemnou dohodu o splácení hypotéky, nemá tato dohoda účinky vůči věřiteli. To znamená, že pokud partner, který se dohodou zaváže ke splacení hypotéky přestane platit, banka může a s největší pravděpodobností bude vymáhat dlužné částky po Vás. Optimálním a nejsnadnějším řešením, jak se takové situaci vyhnout je nemovitost prodat a z kupní ceny uhradit nesplacenou část hypotéky a případný zbytek si spravedlivě rozdělit.

I v případě splácení hypoték se lze obrátit na soud, neboť ne zřídka se stává, že jeden z partnerů má pocit, že platil víc než ten druhý.

Každý rozchod, i když proběhne v poklidu, je pro obě strany nepříjemný a asi nikdo nemá zájem se se svým expartnerem stýkat při soudních jednáních. Chcete-li tedy předejít možným soudním sporům, stačí mě kontaktovat a já Vám ráda poradím.

Tento příspěvek je obecným pojednáním nad danou problematikou, není zamýšlen jako odborný text ani jako právní poradenství. Příspěvek neřeší všechny možné otázky spojené s danou problematikou, je třeba rovněž zohlednit datum, kdy byl příspěvek sepsán, neboť právní úprava se mohla změnit. Pokud potřebujete právní službu či poradenství, obraťte se na advokáta, popřípadě na notáře.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Mgr. Kateřina Boháčová Balatová

advokát

T: + 420 608 515 591
E:
katerina.balatova@ak-kb.cz

Evidenční číslo ČAK: 17730
IČO:
06406084
ID datové schránky:
xkzubdw

Kancelář:
Americká 152/15
Praha 2 - Vinohrady
120 00